Dnešní podoba Pellyho domů, čp. 75, pochází z r. 1931, kdy její majitel, továrník Vilém Pelly st., dokončil celkovou přestavbu svých 3 budov (čp. 75, 76 a 268) a spojil je do jednoho celku podle návrhu pražského architekta ing. Aloise Dryáka.

V budově sídlí informační centrum, knihovna, společenský sál a vzdělávací prostory — Centrum kultury a vzdělávání.

Polická radnice byla postavena roku 1718 jako soukromé sídlo klášterního inspektora. V roce 1740 ji koupilo město od opata Benna II. jako radniční budovu. Radnice roku 1842 vyhořela, původní cibulovitá věž byla nahrazena v roce 1876 novou osmibokou věží ve slohu tudorské gotiky.

Uprostřed náměstí stojí pískovcová kašna v empírovém slohu. Zhotovil ji kameník Filip Klemt z nedalekého Suchého Dolu.

Farní (pův. klášterní) kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen nedlouho po roce 1253, dokončen kolem roku 1294. Jedná se o raně gotickou trojlodní baziliku s pětiboce uzavřeným vyvýšeným presbytářem. Uprostřed západního průčelí je bohatý, raně gotický lomený portál s hlubokým ostěním a bohatým rostlinným dekorem, s románskými prvky. Portál vznikl kolem roku 1270 a je vzácnou sochařskou památkou.

Kostel v 15. století vyhořel a přestavbou v letech 1716–1723 byl částečně zbarokizován, včetně nové barokně-gotické klenby hlavní lodi.

Po stranách vstupního portálu stojí čtyři barokní sochy benediktinských světců z roku 1770, zcela vlevo kamenný misijní kříž z roku 1790, přenesený sem v roce 1958 z náměstí.

Hřbitovní kaple je torzem bývalého farního kostela Narození Panny Marie, postaveného v druhé polovině 13. století. K barokní přestavbě raně gotického kostela došlo v letech 1712–1714 za opata Otmara. Za josefínské sekularizace byl kostel v roce 1787 zrušen, roku 1792 pobořen a presbytář upraven na hřbitovní kapli. Původní zvonice byla v roce 1720 zvýšena a postavena do dnešní podoby. Jsou v ní zavěšeny dva cenné zvony, jeden z roku 1486 a druhý z roku 1491.

Klášter byl založen v roce 1213 břevnovskými benediktiny. Původně raně gotické budovy z let 1306 byly přestavěny v letech 1676–1772. Klášter je jednopatrovou barokní budovou čtvercového půdorysu, rozkládající se kolem dvou dvorů.

V největším sále, tzv. Laudonově, je dnes zřízeno Muzeum města Police nad Metují.

Stará škola Dřevěnka postavená v roce 1785 (Hvězdecká ulice, čp. 15) — roubená barokní stavba s mansardovou střechou. Nyní je zde rekonstruována dobová školní třída s učitelem a žáky. Dále se zde nachází expozice dějin textilní výroby na Policku a prostory pro pořádání příležitostných výstavy. Prohlídka staré školy je součástí prohlídky a expozice Muzea města Police nad Metují.

Památková zóna lidové architektury Skalka (část České Metuje) — celek roubených stavení, původní dřevěná zvonička.

Roubené chalupy a zděné domy z 19. stol. se zachovaly v každé z obcí Policka. Významnějšími celky nebo stavbami jsou Kalabon v Bezděkově nad Metují, Šolcovna v Suchém Dole nebo roubená kovárna z roku 1799 s pískovcovými sloupy v průčelí v Machově.

Církevní památky — kaple P. Marie Lurdské a křížová cesta se Soudní bránou u Suchého Dolu; kostel sv. Prokopa (postavený dle projektu K. I. Dientzenhofera v letech 1724–1729) a kamenné plastiky v Bezděkově nad Metují; kaple Panny Marie (1777) v České Metuji; kostel sv. Václava (dle projektu M. Allia z roku 1675) a sloup Panny Marie Bolestné v Machově; boží muka na Velkých Petrovicích; četné plastiky a kříže v krajině v okolí obcí. Kaple P. Marie s vyhlídkovým ochozem (z roku 1733 podle návrhu K. I. Dientzenhofera, na půdorysu hvězdy) na Hvězdě v Broumovských stěnách; studánka Samaritánka na Ostaši s pískovcovým reliéfem (1856) Kristus u studnice Jákobovy.

Kamenné smírčí křížem u České Metuje (1501), v Bezděkově nad Metují a dva v Pěkově. Často se k nim váží různé pověsti.

Mezi další zajímavosti patří např. haltýře (studny zakryté roubenou stavbou) v Bezděkově nad Metují a u Petroviček, nově zrekonstruovaná zvonička (1898) v Bukovici nebo dřevěná chata z roku 1855 v alpském slohu na Hvězdě v Broumovských stěnách.

První písemně doložené ochotnické představení se připisuje k roku 1820. Na sále zájezdního hostince „U černého koníčka“ (čp. 79) byly uvedeny hry „Hrabě Beňovský“, „Dům na silnici“ a „Oba lístky“. Od roku 1860 se ochotníci přemístili na sál hostince „U zeleného stromu“ (čp. 75) a tam setrvali až do roku 1868, kdy se odstěhovali na sál hostince Jindřicha Freiwalda „U zlatého lva“ (čp. 22). Tenkrát také, roku 1877, si nechali slavným c. k. pražským místodržitelstvím úředně schválit své stanovy a z „Jednoty divadelních ochotníků“, jak se dosud titulovali, se stali „Spolkem divadelních ochotníků Kolár“, který přijal své jméno po velkém herci a režiséru Národního divadla Josefu Jiřímu Kolárovi (1812-1896) a stali se řádně organizovaným a registrovaným ochotnickým spolkem.

Muzeum v přírodě vzniklo v roce 1984 jako součást Regionálního muzea ve Wałbrzychu. Stálou expozici tvoří památkové objekty dřevěné lidové architektury oblasti Sudet. Domy mají nejen mistrně provedenou konstrukci, která dokazuje znamenitou práci tehdejších tesařů, ale nachází se v nich i dochovaný nábytek a hospodářské nářadí z 18., 19. a z počátku 20. století.

Skanzen leží na rozlehlém svahu (od 515 do 590 m n. m.), z jehož nejvyššího místa od větrného mlýna, se naskýtá nádherný výhled na Sněžku a Krkonoše.

Slezský Jeruzalém, nejznámější mariánské poutní místo v polských Sudetech. Dominantou je barokní bazilika Navštívení Panny Marie ve slohu italského baroka, s bohatě zdobeným průčelím a vstupem po monumentálním schodišti. Dalšími zajímavostmi obce je pohyblivý betlém (szopka ruchoma) a skanzen s mnoha zajímavými předměty. V obci i okolí stojí kapličky a zastavení Kalvárie.

Kostnice je evropským unikátem. Výzdobu kaple tvoří srovnané lebky a kosti kolem tří tisíc obětí válek a epidemií moru. V kryptě pod kaplí je dalších asi 20 tisíc lidských ostatků. Jedná se v podstatě o velký společný hrob obětí Slezských válek z let 1740–1742 a 1744–1745 a obětí epidemií z 18. století.

Kapli postavil v roce 1776 kněz Václav Tomášek. Stavba budovy, sbírání lidských ostatků, jejich dezinfekce a impregnace mu trvaly osm let.

Kostnice je jedinečným obrazem pomíjivosti a křehkosti člověka; společně zde leží ostatky pradávných rodin, přátel i nepřátel.

Jednou za rok, o půlnoci ze 14. na 15. srpna, se v czermenské kostnici slouží mše za ty, jejichž ostatky zde nalezly poslední spočinutí, a také za všechny, kdo zemřeli v důsledku nemoci nebo nešťastné náhody.

Vedle kostnice se nachází skanzen zaniklých a mizejících řemesel.

Zámek Książ je největším zámkem Dolního Slezska a třetím největším zámkem v Polsku. Vznikl na strmém skalnatém ostrohu.

Podzemní štoly v oblasti obcí Osowka a Walim se začaly razit po roce 1943, pravděpodobně jako továrna hitlerovských tajných zbraní. Na svazích hor kolem blízké Walimi ke konci druhé světové války vznikl obrovský komplex podzemních štol a chodeb.

Část podzemních chodeb a hal je zpřístupněných k prohlídce. S průvodcem je možné projít trasu o délce cca 750 m. V podzemí jsou instalovány výstavy, mj. o hlavních stanech Hitlera a zbrojním průmyslu třetí říše v podzemních prostorách.

Kromě své lázeňské funkce jsou Duszniki Zdrój také zajímavou turistickou destinací. Nachází se zde řada architektonických zajímavostí, mezi které patří náměstí, historická papírna s papírenským muzeem a několik sakrálních staveb. Duszniki jsou po Varšavě a Żelazowé Woli třetím nejznámějším místem v Polsku spojeným s osobou Fryderyka Chopina.

Świdnica je zajímavé město s bohatou historií. Nejznámější památkou města, zapsanou na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, je Kostel Míru pw. Św. Trójcy. Neodmyslitelným cílem výletů je také katedrála.

Park miniatur představuje známé stavby z celého světa, zejména Evropy.

Město Kłodzko, přezdívané někdy „Malá Praha“, je střediskem regionu. Vedle četných historických budov a barokních a klasicistních obytných domů patří mezi zdejší zajímavosti mohutná pevnost, radnice, farní kostel Panny Marie, Muzeum Hrabství kladského nebo kamenný most. Tento most v mnohém připomíná pražský Karlův most a patří mezi nejstarší v Polsku – přesto jej však dosud nestrhla žádná povodeň.

Horská strážní pevnost z 18. století. Jedná se o jednu z největších pevností tohoto typu v Evropě.