sobota 17.8.2019 / Petra

Sloup Panny Marie Bolestné

Sloup Panny Marie Bolestné

Dominanta polického náměstí, sloup se sochou Panny Marie Bolestné, je zapsaná nemovitá kulturní památka města Police nad Metují (ev. číslo 1849). Je jednou z tzv. mariánských ikonografií – zobrazení P. Marie, které k nám přišlo z Itálie a pro které se ujal název »Mater Dolorosa«. Socha trpící P. Marie, s pozlacenou korunou na hlavě a s pozlaceným mečem v srdci, stojí na korintské hlavici. Hlavice uzavírá sloup barokního slohu, který je spirálovitě ovinut listnatým větvovím, do něhož jsou vpleteny nástroje, kterými byl umučen Kristus. Sloup je vysoký 3,8 metru a spočívá na podstavci o třech stupních. Na východní straně podstavce je umístěn sdružený znak konventu břevnovského kláštera a jeho opata, kolem nápis »O. A. B. 1707« což znamená: Othmar, Abbas Břevnoviensis, tj. Otmar, opat břevnovský. Na severní straně je český nápis: »O Maria, Swau Bolest a Sina tweho wtiskniž ni do Srdcze mého, dey nám zded spolu želeti, w nebi s Tebau se tiessiti«. Na  straně západní je nápis německý, prakticky stejného znění předchozího: »O Maria, Dein und Deines Sohnes Schmerzen Drucke tieff in Herzen, Zur Gessellschaft hier im Leid dorten in der Himmels Freud«. „Je to prosba adresovaná Matce Boží, podložená a podtržená motivem pašijových nástrojů na sloupu, aby vtisknutím bolesti své a synovy do lidských srdcí v nich vzbudila spolutrpitelský žal a uvedla je do své nebeské radosti.” Konečně na jižní straně podstavce je chronogram: »Gloriae Matris Dolorosae statua erecta est« (= 1707), tj. „Socha vztyčena k slávě Matky Bolestné”.

Jak napovídají nápisy na podstavci, sloup dal postavit břevnovsko-broumovský opat Otmar Daniel Zinke (1700-1738) roku 1707, zřejmě z popudu polického náboženského sdružení „Mariánského Bratrstva sedmibolestné Matky Boží“. Práce na sloupu byly zahájeny v Polici 11. srpna, místo pro sloup bylo vysvěceno superiorem polického kláštera P. Prokopem Jaškem OSB dne 2. září. Předtím zde na tomto místě stával tzv. Selenderův sloup z roku 1617, který byl proto přeložen před kostel Nanebevzetí P. Marie. Socha sama byla zhotovena v Broumově významným sochařem doby baroka Janem Brokofem, kde mu tehdy pomáhal i jeho starší syn Michal Josef a samozřejmě i řada neznámých pomocníků – kameníků jeho sochařské huti. Dlouhotrvající pochybnosti o jeho autorství vyvrací v broumovském muzeu nacházející se fotokopie dnes nezvěstného originálu – dokladu, psaného rukou sochaře Jana Brokofa. Je to účet za zhotovení sloupu na broumovském náměstí a jej obklopujících soch (mimo hlavní sochu P. Marie, zhotovenou již dříve). V podrobném výčtu jednotlivých položek sochařských prací je také tato (pro nás zajímavá) pasáž: „V Polici socha naší milé Paní 30 tolarů, […] podstavec stojí jako socha, požaduji ale jen 20 tolarů”. Sloup byl vztyčen 27. září 1707; vysvěcen byl opatem Otmarem o rok později, 9. září 1708.

U mariánského sloupu se konávaly i mnohé náboženské slavnosti. První taková (o které víme) se konala již roku 1766, 13. července, což byla velkolepá oslava stoletého výročí založení Mariánského bratrstva v Polici. Za všechny ostatní vzpomeňme např. svěcení sokolského praporu opatem Janem N. Rotterem 12. června roku 1870, 13. července 1897 se zde sloužila polní mše, kterou u příležitosti vysvěcení pomníku vojenských vysloužilců na hřbitově sloužil opat Bruno Čtvrtečka. Konalo se zde svěcení praporu „Dělnické vzdělávací jednoty Budislav“ 2. června 1889 či svěcení praporu „Spolku katolických tovaryšů Vlastimil“ 23. srpna 1908.

Během let samozřejmě docházelo k různým zkrášlováním a renovacím sloupu i úpravám jeho okolí. První taková zpráva pochází z 30. dubna 1740, kdy daroval městský rychtář Melichar Rajman na sloup dvě lucerny. U příležitosti oslav stoletého výročí založení Mariánského bratrstva byla roku 1766 „socha Matky Boží nákladem bratrstva všechna pěkně obnovena a opatřena novou korunou měděnou a v ohni pozlacenou, která stála samotna 40 zlatých“. K další velké renovaci sloupu došlo roku 1867 na obecní náklady. Za 490 zlatých rak. č. byl úkol svěřen „štafíru“ Antonínu Pátému z Úpice. O způsobu provedení polychromie a zlacení rozhodlo obecní zastupitelstvo: „postava Panny Marie bílá a šat zlaceně obrouben býti má, koruna a držadlo meče zlaceny, tj. všecky výšiny zlaceny, spodek uvnitř bílý. Sloup, tj. půdu bledo kameno zelenou, všecky vyvýšiny bílé, železná držadla luceren zlacené, rytá písmena všecka vyzlacená.“ Současně byla odstraněna kamenná zahrádka, která obklopovala sloup a byla nahrazena čtyřmi sloupky, spojenými špičatými řetězy. Roku 1870 byly kolem sloupu vysazeny čtyři lipky (u příležitosti svěcení sokolského praporu). Řetězy obklopující sloup byly odstraněny roku 1901 (mnozí je budou ještě pamatovat kolem Selenderova sloupu před kostelem) a místo nich byl dán ozdobný kovový plot, zhotovený Heřmanem Raudachem z Broumova za 244 K 56 hal. Kolem této obecní objednávky vznikl spor, když poličtí zámečníci Hitschfeld a Morávek protestovali proti zakázce, zadané Němci. Tehdejší starosta Vilém Pelly, aby situaci uklidnil, nakonec zaplatil plot ze svého. Kdy plot kolem sochy zmizel není přesně známo, bylo to ale určitě již před rokem 1958, tedy před rekonstrukcí celé plochy náměstí. K další obnově plastiky došlo roku 1977 akademickým sochařem Františkem Bartošem z Hradce Králové, k poslední roku 2003, kdy sloup se sochou renovovali akademičtí sochaři Antonín a Martin Wágnerovi ze Dvora Králové.

Připomeňme, že i v obci Ledhuje se od roku 1743 nacházel na návsi před starobylou Krčmou sloup s P. Marií Bolestnou, zničený v prosinci roku 1947.

Miroslav Pichl / autor textu

Police nad Metují na mapě

Policko leží v Královéhradeckém kraji, je součástí turistické oblasti Kladské pomezí a Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, výchozím bodem je Police nad Metují / GPS 50.5360789N, 16.2336972E

město Police nad Metují s radnicí z roku 1718

informační centrum najdete v Pellyho domech na náměstí

Sloup Panny Marie BolestnéSloup Panny Marie BolestnéSloup Panny Marie BolestnéSloup Panny Marie Bolestné