čtvrtek 23.5.2019 / Vladimír

Dům čp. 86 / historie domu čp. 86 na náměstí

Dům čp. 86

Jako první známý majitel tohoto domu s várním právem se v městské knize objevuje Tomáš Chudošilův roku 1557. Z domu, který od roku 1589 patřil Janu Bendovi, kterého sousedé nazývali „Mikeš“, vyšel dne 22. února roku 1607 požár, který strávil celkem 11 domů na náměstí. Netrvalo však dlouho a dům vyhořel znovu ­ roku 1617. Z celé řady majitelů tohoto domu je možno pro zajímavost uvést Františka Josefa Zittu, ředitele polického panství, který jej vlastnil od roku 1799; od něj dům roku 1823 koupil za 4.260 zlatých obecní písař a výběrčí daní Josef Pášma se svou manželkou Leopoldinou, dcerou barvíře Josefa Theera z čp. 2, a ten v tomto domě zřídil vinárnu.

Tato vyhlášená vinárna byla velmi oblíbená o plátenických trzích, kdy „až dvacet cizích plátenických velkoobchodníků, kteří přicházeli do Police plátna kupovat a po ukončení trhu a výplaty tkalcům pokaždé se zde scházívali, u vína si hovili a delší čas se bavili. Připomenouti se sluší, že toho času každý hostinský a obchodník v Polici v den trhu dobrý odbyt měl jakéhokoliv druhu živnosti, neb se tu sešlo každou středu mnoho set lidí zdáli i z okolí“ — poznamenává kronikář Josef Brandejs.

Na vinárnu vzpomíná i historik V. V. Tomek, kdy o svých prázdninách v Polici roku 1839 „bývali jsme často u Pášmy ve vinárně, kdež toho roku postaven byl billard; tam scházeli jsme se obyčejně četněji; přicházelť také Kazecký, někdy také pan direktor neb jiní úředníci i duchovní. Hrávalo se obyčejně a la guerre; i musil jsem se tedy také trochu učiti kulečníku… U Pášmy se také obyčejně politisovalo; záležitost turecko-­egyptská poskytovala mnoho látky ku přemítání“

Dům dne 29. října 1853 vyhořel s celou touto stranou náměstí a roku 1854 byl znovu obnoven. Počínaje rokem 1841 zde nacházíme jako novou majitelku domu Annu Pášmovou, snad po smrti manžela, za které zde vinárna pokračovala dál. Zda však tu byla vinárna i za nové majitelky domu (od roku 1860), její dcery Leopoldiny, provdané Prokrtové, není zcela jisté – Josef Brandejs však uvádí, že prý „tato paní bavila hosty dobře při jejím umělém hraní na piano“. Leopoldina Prokrtová zemřela roku 1876. Již od roku 1873 tento dům vlastnila její sestra Innocencie Hrušková, která v domě měla zlatnictví. Kdy však v tomto domě vinárna skončila nevíme; ještě na vyobrazení náměstí na jedné z nejstarší polické fotografii, pořízené někdy kolem roku 1872, má tento dům na omítce vyvedený nápis Gasthaus (tj. hostinec).

Od její dcery Anny, provdané Springerové, která dům vlastnila od roku 1877, koupil tento dům roku 1881 Jan Gabriel z Nymburka za 10.500 zlatých a zařídil si zde lékárnu, kterou sem přestěhoval z čp. 20 již roku 1878. V této budově měl také dlouho svou lékařskou ordinaci MUDr. Karel Zelenka, který se roku 1896 oženil jako třicetiletý s dcerou někdejšího obchodníka a starosty města Františka Pášmy z čp. 82, devatenáctiletou Genovefou. Dr. Zelenka zemřel roku 1936, stár 70 let. Roku 1891 dům koupil polický advokát JUDr. Gustav Suda za 12.000 zlatých. Lékárník Gabriel, který se přestěhoval do Frýdku, prodal lékárnické právo svému švagrovi Františku Jankovi, synu rolníka z Ledhuje, který zde byl se svou lékárnou v nájmu až do roku 1900, kdy po smrti své manželky Lidmily roku 1899 (rozené Gabrielové) prodal lékárnu se všemi právy Jaroslavu Kalousovi za 33.000 zlatých. Ten zde pobyl v nájmu se svou lékárnou až do roku 1904, kdy ji přestěhoval do svého domu čp. 74, tam kde je lékárna dodnes. Majitelka nemovitosti, matka výše uvedeného JUDr. Gustava Sudy, který zemřel roku 1891, vdova po Gustavu Sudovi, c. k. finančním radovi ve Vídni, mj. také majitelka velkostatku Zákolany, Barbora (Betty) Sudová, tento dům odkázala v závěti, krátce před svou smrtí (dne 8. 12. 1902 ve věku 85 let) městu Polici pod výslovnou podmínkou, že zde zřídí dětskou opatrovnu. Na obec polickou bylo vlastnické právo vloženo roku 1904. Mateřská škola zde vznikla pod vedením kuratoria (založeného ad hoc r. 1918) roku 1920 za finančního přispění z nadace měšťana Augustina Kejdany z r. 1913, který do ní vložil 38.000 K, a který ji k tomuto účelu založil na památku svého zesnulého bratra Petra, velkoobchodníka s obilím ve Vratislavi. Město Police n.Met. se substitučního práva na dům zprostilo za cenu 100.000 Kčs rozhodnutím Ústředního národního výboru v Praze ze dne 7. 10. 1949, mateřskou školku zde roku 1950 zrušilo a přestěhovalo ji do znárodněné vily továrníka Katschnera (čp. 351). Do zrušené školky byla z budovy Spořitelny přestěhovaná Městská lidová knihovna a na zahradě domu byl, navzdory závěti B. Sudové, postaven roku 1959 nový dům čp. 217. Nutno však poznamenat, že Lidová knihovna v tomto domě již jednou sídlila, když sem byla přemístěna z hostince „U zeleného stromu“, a to od doby, kdy se z domu čp. 86 odstěhovala lékárna – až někdy do r. 1920, kdy byla umístěna v radnici. Městská knihovna zde zůstala až do roku 1968, kdy se přemístila do domu čp. 95 na náměstí.

Roku 1923 v přední části této budovy zřídil Antonín Balcar z Horního Kostelce drogerii. Drogerie zde má své sídlo dodnes.

Miroslav Pichl / autor textu

Police nad Metují na mapě

Policko leží v Královéhradeckém kraji, je součástí turistické oblasti Kladské pomezí a Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, výchozím bodem je Police nad Metují / GPS 50.5360789N, 16.2336972E

město Police nad Metují s radnicí z roku 1718

informační centrum najdete v Pellyho domech na náměstí

Dům čp. 86Dům čp. 86Dům čp. 86Dům čp. 86Dům čp. 86